Jdi na obsah Jdi na menu
 


Darkspore

 Will Wright v roce 2008 představil hravé příšerky Spore. Maxis ale zprvu báječnou myšlenku na kreativní a zábavný titul nedokázal dále prodat tak jako v sériích The Sims nebo SimCity. Přes množství datadisků se ze Spore podobná legenda nestala, a tak v Electronic Arts jistě velmi pečlivě rozmýšleli, jak se značkou s puncem kreativity dále naložit. Nakonec se příšerky Spore pokouší zaujmout úplně jinak, než bychom čekali. Jejich temná variace Darkspore je totiž přímou konkurencí Diabla, tudíž jde o nefalšovanou izometrickou hack and slash akci.

 

darkspore-poster3-460x265.jpg

Přestože v tomto žánru asi není pro většinu hráčů příběh tím nejdůležitějším, vždy pomůže k tomu, aby se pařan do herního světa lépe ponořil. To bohužel není případ Darkspore, kde je dějová linka hodně nevýrazná. Dostáváte se do období po katastrofickém selhání vědeckého experimentu rasy takzvaných Crogenitorů. Po něm z jisté laboratoře uniklo nestabilní exponenciální DNA, z nějž se vyvinuly hordy zmutovaných příšerek Darkspore. Ty ovládnou celou galaxii a téměř vyhladí vaši rasu. Ovšem na Crogenitory umístěné v hlubokém spánku na kosmické lodi byly příšerky Darkspore krátké, a tak vás po mnoha letech strávených v hibernaci probudí palební počítač. Stačí vytvořit tým hrdinů a už se můžete vydat osvobodit galaxii z rukou zmutovaných nepřátel.

S dalšími dějovými vsuvkami se setkáte před návštěvami jednotlivých planet, kdy vás systém upozorní na pozadí chystané akce a vyzdvihne události, které předcházely celé situaci. V podání nepříliš povedených animací ale příběh nikterak nevtáhne, a tak krátká videa nakonec bohužel působí pouze jako nutná výplň při přesunu mezi číselně označenými mapami. Velká škoda!

darkspore-01.jpg

Namísto typického jednoho hlavního hrdiny, s nímž u podobně zaměřených titulů obvykle trávíte celé dobrodružství, jich v případě Darkspore můžete vystřídat celou stovku. Právě to je nejviditelnější prvek, který vzešel z původní myšlenky Spore a oblíbeného editoru. Ve hře je tak obsažen Creature Editor, v němž si lze jednoduše upravovat své hrdiny, bohužel dosti omezeně. Nemůžete je vytvořit úplně od nuly podle libosti a vlastní představivosti, pouze zvolíte předpřipravený model a jeho vizáž následně upravíte pomocí výměn různých částí těla, vzoru nebo barvy. Z vybraných hrdinů (modely se postupně zpřístupňují podle získaných zkušeností) si pro jednotlivé mise navolíte tříčlenný tým, s nímž se vrhnete do akce.

Z trojice si vždy vyberete jednoho zástupce a bojujete s ním, ostatní přitom čekají na svou šanci. Časté výměny bojovníků rozhodně nejsou výjimečné, hrdinu musíte zvolit tak, aby byl co nejlépe bojeschopný proti očekávaným nepřátelům. Příšerky se dělí na pět tříd (bio, kyber, plasma, nekro a kvantum), které jsou dále rozděleny na další tři specifikace (ravager, sentinel a tempest) podle toho, zda útočí hlavně zblízka, zdálky nebo zda obě možnosti kombinují. Jednotlivé třídy samozřejmě různě účinkují na specifické druhy nepřátel, pokud kupříkladu na vašeho organického bio hrdinu zaútočí nepřátelský zelenáč, způsobí vám dvojnásobná zranění. Hrdinové mají navíc ještě tři speciální schopnosti, z toho dvě pro sebe (např. vykouzlení miniona) a jednu pro celý tým (např. uzdravování). Herní systém je na pochopení velmi jednoduchý i pro začátečníky. Stejně působí i ovládání - vše obstaráte myší a několika klávesami pro použití speciálních schopností. Klasické zběsilé akční hratelnosti, kdy levým tlačítkem myši klikáte na všechno, co se kolem vás hýbe, tak nic nebrání.


Také v Darkspore z nepřátel tu a tam něco vypadne, ovšem lootování pro mě tentokrát nebylo hlavním motorem, proč pokračovat dál. Více než předměty, jimiž si své oblíbence postupně pipláte, baví objevování a zkoušení nových příšerek. Naneštěstí i přes tento originální prvek brzy ucítíte silný stereotyp. Vše způsobuje hlavně absence kvalitního příběhu a mizerný design levelů. Jednotlivé vesmírné lokace jsou graficky skvěle a rozmanitě zpracovány a skutečně připomínají třeba Diablo z vesmíru, není to ale nic platné, když je level design tak málo nápaditý. Mapy nenabízí různé cesty, jak dojít k závěrečnému bossovi. Povětšinou prostě projdete předdefinovanou trasu z bodu A do bodu B a přitom vybíjíte havěť, na níž narazíte. Změny nepřichází, daný scénář zůstává stejný a postupně tak čím dál více nudí, i když se střídá okolní prostředí a přicházejí jiní nepřátelé. Některé lokace navíc budete v single-playeru muset zopakovat, jinak dostatečně nevylepšíte své hrdiny.

Že hra kvůli stereotypu v kampani pro jednoho hráče nevydrží dlouho bavit, ale není velké překvapení. Maxis totiž už od začátku tvrdil, že Darkspore je titulem zaměřeným hlavně na online hraní a kooperaci (bez připojení na servery EA navíc hru nespustíte ani v offline kampani). Autoři se nemýlili, při spolupráci až se třemi spoluhráči se na stereotyp zapomíná snáze. V kooperaci Darkspore baví dvojnásobně a vydrží tak déle než v singlu. Multiplayerovým oživením měly být rovněž PvP módy (2v2, 1v1 nebo 1v2). Matchmaking ale zatím příliš nefunguje. Málokdy se podaří přichystat skutečně vyrovnané souboje, kdy by se všichni zúčastnění bavili. Matchmaking by měl být ještě vylepšen, vždyť betaverze skončila teprve před několika dny, a tak tvůrci jistě ještě budou zapracovávat získané poznatky.

Darkspore rozhodně není určeno pro fanoušky akčních RPG, kteří se rádi ponoří do příběhu, plní questy a piplají si svou postavičku pomocí stromu schopnosti až k dokonalosti. Absenci těchto prvků nevyhradí ani spousta různých příšerek a několik dobrých nápadů. Darkspore je tak spíše nenáročná kooperativní klikací akce určená pro občasné onlinové odreagování s kamarády, kterou lze kdykoli spustit a kdykoli zase vypnout.

 
 

 

Fotoalbum


Poslední fotografie


Facebook

Kontakt

Mail list



Archiv

Kalendář
<< červenec / 2022 >>


Statistiky

Online: 1
Celkem: 16427
Měsíc: 118
Den: 3